Február si po dvou předchozích nepřesvědčivých výkonech uvědomoval, že by to chtělo konečně pořádně zabrat a v Běchovicích, kde se mu tradičně daří, doufal v první letošní vítězství. Žel nesoustředěnost v červenožlutých barvách ke konci prvního poločasu rozhodla, že ani ve třetím kole si Február neužije slastného pocitu vítězství. Február sice dřel až do poslední minuty, ale hra byla chaotická, útoky spíše stylem „na náhodu“ a ve finální fázi neměl Február jak soupeře něčím překvapit. Naopak sám dostával hrozně laciné góly a soupeři do kasy Februáru spadlo téměř vše, do čeho kopnul.
Přitom úvod zápasu patřil jednoznačně Februáru. Soupeř hrál taky dobře, ale do střeleckých pozic se téměř nedostával. Družstevníci naopak zejména díky Kubovi a Jenckovi se dostali několikrát do zakončení, ale buď nechali vyniknout gólmana Sobů anebo byly jejich střely zblokovány. Bohužel z mírné převahy nedokázal Február nic vytěžit, zato soupeř svoji první příležitost ihned proměnil. Na polovině ztratil Február lacino balón, který se dostal na úrovni vápna k útočníkovi Sobů. Toho zmatečně hrající obrana zbytečně zdvojila a zapomněla na zcela osamoceného hráče ve vápně Februáru. K útočníkovi soupeře se snadno prostrčením dostala ideální přihrávka a jednoduché zakončení podél vyběhnuvšího Jansiče znamenalo úvodní gól utkání.
Február nepanikařil a pokračoval ve své hře z úvodu zápasu. Skvělými přihrávkami oslovoval nabíhající družstevníky Kuba, ale zakončení vázlo. Většina střel končila mimo (Cajda, Carlos) anebo si střelu nedokázali ideálně připravit (Šimon, Jencek). Nakonec přeci jen Kuba křižnou přihrávkou našel na pravé straně Šimona, který nečekaným bodlem na zadní tyč překvapil brankáře soupeře a srovnal na průběžných 1:1.
Po vyrovnání obě mužstva předváděla kombinační, běhavý fotbal, ale šancí bylo minimum. Soupeř začal mít postupně mírně navrch a dokázal si i připravit střelecké příležitosti. Jednou se obranným zákrokem zaskvěl Jansič, jednou mu pomohlo břevno, ale gól nakonec padnul až po zbytečné Šimonově chybě, kdy nedokázal zachytit soupeřovu kličku do levé strany. Útočník Sobů nakonec tvrdě vypálil na bližší tyč a Jansič lovil balón podruhé ze sítě. Po druhém gólu již Február nenašel lehkost a většina přihrávek směřovala buď na obsazeného hráče či do špatného prostoru. Prosadit se před vápnem soupeře bylo čím dál tím těžší. Několikrát se po rohu k zakončení dostal Kuba, ale všechny jeho pokusy byly zblokovány obránci. K závěru poločasu přišla pohroma v podobě třetího gólu soupeře. Nepřesný centr do vápna místo na hráče směřoval na Jansičovu branku, ten bohužel nestihnul zareagovat na nebezpečnou trajektorii balónu, který k překvapení všech nakonec zapadnul pod víko – 1:3.
Poločasové manko o dva góly se nezdálo neřešitelné, ale hra Februáru ve druhém poločase byla čím dál tím křečovitější. Všichni hráči sice dřeli, běhali jak natažení na klíček, ale hře chyběla myšlenka, moment překvapení, narážečky a přihrávky spoluhráčům, kteří byli v náběhu čelem k brance. Přesto ke vstřelení gólu často chybělo velmi málo. Nejprve se ke dvěma střelám dostal Cajda, ale z blízkosti pálil nad břevno soupeřovy branky. V tutovce se po Kubově přihrávce objevil Wydle, ale balón po jeho halfvoleji hledali hráči Februáru v trnkovém křoví ještě 20 minut po zápase. Soueř malinko fyzicky odešel a zozehrávku z valné většiny řešil nákopy, s kterými si Február věděl rady. Ale místo aby soupeře přehrál narážečkami a pohotovou střelbou po zemi, tak všechny nadějně vypadající akce zpomalil zdlouhavým a často nepřesným zpracováním balónů a přihrávkami do prostorů, odkud střelba nemohla být tak nebezpečná.
Bohužel soupeřovi stačila ke čtvrtému gólu další nenápadná akce. Vysunutý útočník na prvé straně byl stínován Wydlem, toho z branky zbytečně vyběhnutím zdvojil Jansič, čímž odkryl branku Februáru. Soupeřovi tak stačilo jednoduše oba dva prostřelit a Sobi poměrně jednoduše vyhrávali již o tři branky.
Stále ale ještě bylo dost času alespoň na vyrovnání. Február dřel, Jansič dobře rozehrával po zemi a družstevníci si dokázali vytvořit několik tutovek. Nejprve se po autovém vhazování ocitl dva tři metry před brankou osamocený Jencek, ale svůj gólový volej promáchnul. Poté se po sérii chytrých krátkých přihrávek dostal do zakončení Cajda a ačkoliv zamířil ideálně po zemi k tyčce, brankář soupeře stačil na poslední chvíli balón vyrazit. Největší šanci na skórování měl Wydle, kdy po Šimonově přímáku z půlky hřiště vyrazil padající gólman balón jen nad sebe. Míč se pomalu již dostával do branky Sobů, v bezprostřední blízkosti se právě objevil Wydle a stačilo hlavičkou jen doklepnout, ale obránce soupeře byl pohotovější a balón odklidil do zámezí.
Soupeř si zbytek zápasu již pohlídal, uměl roztáhnout hru, jeho hráči měli dobré zpracování a při každém jejich pobytu na polovině Februáru museli být hráči Telgártu v plném pozoru. Chvíli před koncem se soupeři podařilo dotáhnout další braek, kdy Šimon opět nestihnul včas zareagovat na soupeřovu kličku do středu hřiště, a ten přesnou střelou do šibenice uzavřel skóre zápasu na hrozivých 1:5.
Málo byla Februáru platná snaha a bojovnost, zápas v Běchovicích prohrál zejména díky neúčinné hře před vápnem soupeře, neschopností narážečkou překvapit obranu, slabé střelbě a také díky laciným gólům ve vlastní brance. Alespoň má Február do příště nad čím přemýšlet.
20. září 2017 Běchovice
Sestava: Jansič – Šimon, Cajda, Wydle, – Jencek, Kuba, Monte Carlo
Góly: 15. Šimon (Kuba)
Soupeř skóroval v 12., 20., 25., 45. a 55. minutě.