• Další zápas s nulou na kontě vstřelených branek • Na Děkance se prostě nedaří • Opět nás porazil jediný hráč • Kdo umí nejlíp klopit a kdo má na noze lepidlo? • Co na to říká náš sekretář Jakub Dědek Plachetka? • Má v tom jasno: „Nejste fotbalisti“ • A Jan Tleskač? •

Zmar, zmar a zase zmar… Opět se nám nepodařilo vstřelit gól a je nutno dodat, že v tomto zápase jsme k tomu zase tolik příležitostí neměli. Když už jsme se dostali k jakés takés střele, tak jsme spíše ohrožovali auta zaparkovaná na „nedaleké“ ulici, než brankáře zloduchů z Divokého západu.. Po celou dobu jsme nenašli recept na dobrou obranu soupeře, která se po vstřelení vedoucího gólu ještě více zatáhla… Ač věkem by mohli patřit všichni westernoví pistolníci do veteránské ligy, zamezovali našim výpadům překvapivě dobrým pohybem a důraznou obranou.. Když k tomu přidáme velmi kvalitního útočníka, který je schopen si zpracovat dlouhý výkop skoro na pětníku ,střelhbitě se obtočit kolem bránícího hráče a přesně vystřelit, pak visí prohra někde kousek nad hřištěm.. Pro dokreslení tohoto nepodařeného zápasu by bylo záhodno zmínit se podrobněji o situaci, která nastala těsně před koncem zápasu, kdy jsme inkasovali zase jeden z našich typických gólů: Jansič vyhazoval balón (podle aktérů tohoto okamžiku na Kryštůfka Robina), do cesty nahrávce se připletl právě rozeběhnuvší se Jéňa, jemuž se míč odrazil od paty k hlavnímu pistolníkovi a ten tváří tvář brankáři nezaváhal..

No nic, je potřeba zvednout hlavy, na kopačky napatlat lepidlo, začít pořádně klopit a snad se udržíme v šestce…

29. 4. Děkanka

Sestava: Jansič – Bohouš, Pavel, Jéňa, Cajda – Míla, Robin, Wydle