Nedůstojná oslava Svátku práce …

Při prvním pohledu na soupeřovy zadáky jsme si mysleli, že dobrovolně hrají s umělou zátěží v podobě medicimbalu připnutého v oblasti břišní, avšak při bližším pohledu bylo jasné, že zátěž beků byla poctivě získána při četných posezeních v malebných pražských hospůdkách… Přesto Wydle zachoval tvář a projevil soucit a tiše pronesl fatální větu: „Počkej, hochu, za 10 (15?) let, abychom na tom nebyli hůř…“. No nevím, nevím, milý Wydle jak ty, ale možná jsi se ve svých úvahách poněkud unáhlil…

Avšak vraťme se k zápasu… No zápas, to je poněkud „vážný“ termín. Nechci soupeře nijak snižovat, ale s fotbalem neměl nic společného… Soupeři jsme totiž již do poločasu mohli nasázet minim. 10 fíků (datlí), ale jediný alespoň trochu schopný hráč soupeře -brankář- byl proti! Ve druhém poločase se zápas změil v komedii. Bohouš s Cajdou se přeli o titul „spalovače šancí“ (opět stejná pohádka: Cajda pálí do tyčí, Bohouš do topolů), téměř jsme nebránili (ani nebylo co), Der Klaun vyrazil do útoku. Já jsem podvědomě šetřil soupeře, neboť mi Čenda s kamennou tváří namluvil, že soupeřovi hráči jsou z protiakoholní léčebny a brankář, že je jejich terapeut, no prostě blamáž, blamáž, blamáž… V závěru kanonýrovi Cajdovi neuznali rozhodující gól, soupeřův brankář ho „čestně“ přiznal až po zápase (s růžovým úsměvem na rtech). No nakonec jsme byli asi všichni rádi, že zápas šťastně a bez krvavých očí (viz jako obvykle Cajda, Pavel, Dědek…) skončil…
duben Saratovská

Komentář rozhodčího: Jednoznačný zápas v režii vítězů a jejich nejlepšího hráče Vytečky.

Sestava: Der Klaun (Láďa Bobulář) - Bohouš, Pavel, Šimon - Cajda, Kváša, Wydle, Čenda
Góly: Wydle (Cajda), Wydle (Cajda), Kváša (Cajda), Pavel (Kváša, Cajda), Šimon