FK JRD Víťazný február Telgárt

Fotbalový tým hrající hanspaulku

5. kolo: VF – VŠSK MFF UK D 2:2 (0:1)

Šimon — 01. 10. 2002

● První klopýtnutí leadera tabulky! ● Nedůrazná defensiva? ● Impotentní offensiva? ●

„Byli jsme lepší, ale nakonec 2:2. Poločas 0:1. Minutu před koncem 2:1. Šancí jak sviňa, ale trochu smůla.”
SMS koment by Laďa

Neotřesitelná pozice Víťazného februáru se letos poprvé otřásla! Kde však hledat příčinu? Nabíledni by mohla být unavenost hráčů z náročné letní přípravy – přeci jen třítýdenní příprava na běžkách byla v parných srpnových dnech asi přespříliš; dále nedostatečné posílení kádru – vždyť novou posilou jest pouze Marek, o hostujícím Honzovi Buřičovi, zastrašujícího soupeře regulérní blitkou, raději nemluvě! Největší chybou však bylo politicky špatně naplánované soustředění v prokapitalisticky smýšlející Francii! Hráči byli příliš ovlivněni odlišnou životní úrovní tamější buržoazie a rozptýlenost se tak zřejmě promítla i do jejich sportovní výkonnosti! Doufejme jen, že se funkcionáři klubu poučí a následné předsezóní soustředění se odehraje v poněkud přínosnějším prostředí – tréninkové centrum ve městě Žiguli by mohlo být vhodnou alternativou!

Nyní však k samotnému zápasu. Utkání se z kraje vyvíjelo v náš prospěch, tlak sílil a zdálo se, že je jen otázkou času, kdy bude brankář Matfyzu poprvé smutnit nad naší gólovou nadílkou. Avšak neproměňování šancí se nám vymstilo – soupeřovi totiž stačila jediná šance, kterou jsme mu naším obraným kiksem sami nabídli a tak jsme poprvé letos v utkání prohrávali…Matfyzu zřejmě vedení 1:0 stačilo, stáhnul se se všemi hráči před svoje pokutové území a mazácky čekal na možnost rychlých brejků, které jsme však vždy zdárně zneškodnili.

V druhém poločase se zápas odehrával většinou již jen na soupeřově polovině, avšak našim kopačkám chyběla přesnost při finální přihrávce, jednotlivé útoky jsme ani nebyli s to střelecky zakončit a tak nám k vyrovnání nakonec musel pomoci soupeř vlastencem a ukončit tak naše trápení…Věren svému jménu chtěl samozřejmě Február zvítězit, což se nakonec málem podařilo - brzy po vyrovnání jsme šli do vedení, ale nedůsledností v posledních okamžicích jsme se připravili o tolik toužebné vítězství…

Perličkou pro všechny zúčastněné se stala Kvášova až chorobná touha po vstřelení goalu; po jedné jeho střele, mířící kamsi do topolů, vítězoslavně pozvedl ruce k nebi a alikvotním hrdelním řevem se domáhal nepřicházející pocty! Opravdu zvláštní, jak někdy může být tenká hranice mezi realitou a fikcí…

Dramatický zápas plný zvratů jsme samozřejmě neopomenuli náležitě oslavit v našem oblíbeném restauračním zařízení s poetickým názvem Viktoria; cesta do našich domovů a následný den však kupodivu žádnou viktoriánskou atmosférou nepůsobily…

Komentář rozhodčího: Vyrovnané utkání, zasloužená remíza.

Sestava: Higuita (Mrďoch) – Bohouš – Šimon, Pavel, Marek – Cajda, Kváša, Hans
Goals: 1. goal vlastní, 2. goal Kváša (Pavel)