• Víťazná premiéra na balkánském bojišti • Fotbalovější soupeř ztroskotal na tristní koncovce • Kam se poděla lehkost a šarm Februáru? • Zraněním indisponovaný Míla opět potvrdil svou střeleckou pověst • Jansič hrdinně dohrával s krvavými koleny – cena Františka Pláničky ho jistě nemine! • Cajda králem finálních přihrávek • Víťazná oslava ryze v duchu Víťazného februáru • Míla „tuzemským“ králem •

Hrací čas o páté hodině odpolední na zapadlém Balkáně nevěstil z hlediska účasti hráčů Februáru nic dobrého. Naštěstí se červenožlutí bojovníci sešli v dostatečném počtu šesti hráčů; navíc o něco později dorazil řízný obránce Jéňa, a tak se zdálo, že Február nebude mít se silami v zápase žádný problém.

Prvních deset minut zápasu patřilo jednoznačně borcům ze Švermovy vísky. Červenožlutí daleko lépe kombinovali a hned první vážnější akce skončila úvodním gólem zápasu. Cajda po svém průniku dokázal ideálně nalézt kanonýra Mílu, který chladnokrevně zavěsil. Úvodní nápor Februáru pokračoval ještě dalšími dvěma Mílovými šancemi a Wydleho povedenou ranou ze střední vzdálenosti, ale skóre se prozatím neměnilo. Zhruba po deseti minutách započal nevídaný obrat v utkání. Toho odpoledne bylo poněkud větrno a zejména dosti teplo, což zjevně příliš nesvědčilo Februáru, jehož hra začala zjevnou únavou poněkud uvadat. Někteří borci z Telgártu zřejmě v posledních týdnech opomenuli kondiční training, a tak se Roosveltovi hoši začali čím dál více prosazovat.

Navíc se obrana Februáru začala dopouštět klasických chyb, jako např. „důmyslných“ kliček na postu posledního obránce, přihrávek napříč hřištěm v blízkosti svého pokutového území nebo nepochopitelných zapomenutích útočícího hráče za posledním mužem obrany. Naštěstí soupeř působil v koncovce dosti zbrkle, a tak kromě pár střel, které pochytal Jansič, a jednoho břevna nedokázal branku Februáru příliš ohrozit. Poločas tak skončil 1:0.

Ve druhé půli se opakovalo dějství z obrazu prvního. Odpočatý Február dokázal v úvodních minutách opět svého soupeře zaskočit a po dvou Cajdových průnicích a neomylných střelách Wydleho a Míly vedli rázem červenožlutí 3:0.

Soupeř dokázal sice v zápětí po nedorozumění v obraně Februáru snadno do prázdné branky snížit na 1:3, ale následujících pět minut patřilo ještě probudivšímu se Telgártu. Nejprve se v ideální pozici objevil Robin, ale ze záklonu dokázal poněkud laxní střelou trefit jen letící holuby kdesi v oblacích. Poté se chytrým průnikem blýsknul opět Robin, ale jeho přihrávku napálil Pavel jen do náruče připraveného gólmana soupeře. K poslední větší šanci Februáru se prosadil Míla, ale hattrick toho dne neoslavil.

Bohužel zbylých dvacet minut měl navrch opět soupeř. Február zřejmě své síly již vyčerpal, a tak se pro zbytek zápasu soustředil na bránění dvoubrankového náskoku. Roosvelt Boys působili sice fotbalověji, ale do vyložených šancí se (až na výjimky) nedokázali dostat. Jediným vážnějším nebezpečím byl pro obranu kolchozníků nejlepší hráč soupeře č. 7, naštěstí však střílel jen z velké vzdálenosti; s jeho pokusy si Jansič dokázal poradit.

Nepříliš pohledný, ale bojovný zápas tak skončil poněkud šťastným vítězstvím Februáru, o jehož výhře rozhodla tentokráte úspěšnější koncovka.

Na závěr jen malá poznámka. Největším hříšníkem zápasu byl jednoznačně zvolen Dědek. Jeho zranění mu sice stále nedovoluje nastoupit, to však nemění nic na tom, že by měl při zápase neustále běhat pro zakopnuté balóny! Dokonce si při zápase dovolí fotit (nemá tak přehled o ztracených míčích) a ke konci zápasu navíc negativně reagoval na milé a laskavé Wydleho připomínky, ať jde ony balóny hledat! Doufejme, že se do příštího zápasu poučí!

13. 5. Balkán

Sestava: Jansič – Cajda, Wydle, Pavel, Jéňa – Míla, Robin

Góly: 5. min. Míla (Cajda), 32. Wydle (Cajda), 36. Míla (Cajda); (soupeř skóroval ve 38. min.)