• Sídliště jménem Prosek, to je jen halda trosek • Február po třech utkáních znovu padl • Dvojnásobný počet hráčů tlak nepřinesl • Kterak Zahradníci vyloupili kolchozníkovu sýpku • Po 140 minutách Jansič nešťastně překonán… • Specialista na penalty Luky netrefil branku… • Luky: „Může za to drn na penaltě!“ • Navrátilci Kosťovi zvlhl střelecký prach • Ve výměníku opět obnažené struky! • Fotograf Bohouš se nemohl nabažit • Péťa a její exklusivní pumpa! • Byl Cajda pro Terezku cizí? •
Rekordní počet 12 hráčů Telgártu byl přítomen letošní největší ostudě Februáru v šesté lize. Hrůznému výkonu se snad vyrovná jen půlroku stará prohra 1:2 se Sedmi zbabělými v Suchdolské prašné bouři.
Přitom robotníci nezačali vůbec špatně. Utkání zahájili náporem a první vážnější akce se hned ujala. Z pravé strany vystřelil nebezpečně Míla, brankář soupeře jen vyrazil před sebe, k nohám zcela osamoceného Lukyho. Ten opět uplatnil svůj vytříbený čich na góly, výjimečnou předvídavost, cit pro hru, vynikající orientaci v pokutovém území, ale hlavně svůj zabijácký instinkt střelce a poslal Február do vedení!
Bohužel ihned po vstřeleném gólu přestal Telgárt nepochopitelně hrát – 11 hráčů do pole nemohlo najít ten správný rytmus, a tak se Le Jardin začal dostávat na dostřel Higuitovy branky. Největší šanci poločasu však soupeři daroval filuta Bohouš. Šimon rozehrával přímý kop Bohoušovi do strany na střelu, ten však ještě posunul nepřesně na Bouřku, který zůstal stát jako opařený a rázem šli dva útočníci soupeře na osamoceného Jansiče. Naštěstí nadějný break vyřešili nepřesnou střelou, kterou Jansič vykopl do autu.
Přestože soupeř neměl nikoho na střídání, působil v prvním poločase daleko svěžejším dojmem. Ke všemu rozhodčí odpískal omylem Cajdovi faul na hranici vápna a soupeři tak daroval nebezpečnou standartku. Le Jardin rozehrál přímo střelou okolo zdi na Jansiče, ten sice původně střelu chytil, ale vlhký balón neposeda se mu záhadně dostal mezi levou ruku a tělo, skotačivě mu vyklouznul a zatřepotal se až v síti…
Po nešťastném vyrovnání začali být hráči Februáru zbytečně nervózní, vytýkali si navzájem malicherné chyby, hádali se do krve, trhali si občanky, haněli rodiny své až do čtvrtého pokolení, prostě hrůza. Poté, co se zklidnily vášně se přeci jen červenožlutí vzchopili a k závěru poločasu si vytvořili mírný tlak, ale kromě několika málo střel nebyli nebezpeční. Jedinou stoprocentní příležitost měl po Šimonově autu zblízka hlavičkující Bohouš, ale opět přestřelil (pokolikáté už?).
Ve druhém poločase přetrvával mírná převaha Februáru, ale zbrklost v koncovce nedovolovala přesnější zakončení. Naopak záhy udeřilo na druhé straně. Soupeř v blízkosti Jansičovy branky házel aut na zády k brance stojícího hráče, který, ač tísněn Dědkem, se patičkou dokázal prosadit a jeho lehká teč skončila až v brance Februáru – 1:2.
Február se po obdržené brance tlačil čím dál tím více na polovinu Le Jardin, ale dobře bránící soupeř kolchozníky téměř k ničemu nepustil. Nebezpečnou střelou se uvedl Míla, Robinovo zakončení volající po gólu vytáhnul pozorný brankář Le Jardin, Šimonova střela z hranice vápna těsně minula pravý horní roh branky, další akce na jeden dotek skončila až u Kosti, ale jeho pumelice skončila až v ochranné síti za brankou… Velkou možnost srovnat skóre měl po dosti přísně nařízené penaltě sám faulovaný Luky, ale ačkoliv brankář soupeře zvolil druhou stranu branky, Luky svou penaltovou střelu zamířil půl metru vedle levé tyče… K závěru už to byla ze strany Februáru křeč a tak se Le Jardin, který se až na výjimky ve druhém poločase soustředil jen na obranu hubeného náskoku, mohl radovat ze své druhé letošní výhry.
Pozápasové posezení v oblíbeném proseckém výměníku příliš veselé nebylo. Náladu hráčům Februáru nezvedla ani další obnažená servírka, ani vyčpělé pivo gambrinus, ani zelená se šlehačkou, a už vůbec ne slečny Petra s Terezou, které nakonec odešly k bájnému Hubertovi.
29. 10. Novoborská
Sestava: Jansič – Šimon, Bohouš, Bouřka, Pavel, Dědek, Cajda – Robin, Baltík, Luky, Míla, Kosťa
Góly: Luky (Míla)